Jakub Sirota
hokejista, obránce
narozen 20. 12. 1998
působiště:
HK Kroměříž (do 2012)
HC Zubr Přerov (2012/13, 2013/14)
Berani Zlín (2014/15, 2015/16)
Cedar Rapids RoughRiders (stát Iowa, juniorská liga USHL, United States Hockey League)
Des Moines (stát Iowa, juniorská liga USHL, United States Hockey League)
Dallas Lone Star Brahmas, "Býci, Jaci" (stát Texas, juniorská liga NAHL, North American Hockey League)
nyní:
Univerzita Maine, "Černí medvědi" (stát Maine, studijní program + liga NCAA, k programu přistoupil v sezoně 2017/18)
Rozhovor, 20. 5. 2019
1/
Byl jsi první z nové generace mládeže HK Kroměříž, o kom psala média. Byl jsi "objev". Jak těžké bylo "posunout se" a odejít z Kroměříže?
Já jsem šel do Přerova jako první. Postupně jsme do Ligy mladšího dorostu odešli tři. Prvním rokem jsme hned 1. ligu vyhráli, takže jsem tam hrál druhým rokem Extraligu mladšího dorostu. Souběžně jsem nastupoval taky za starší dorost. Přestup z Kroměříže byl nevyhnutelný.
2/
Kdo byl v dresu Kroměříže tvým velkým kamarádem a kdo dalším podobným talentem?
Už delší čas před odchodem z Kroměříže jsem se hodně bavil s Adamem Gajarským, který je teď v Americe /viz Fargo 2019, poznámka/. Ve Zlíně byl velkým talentem Kryštof Dvořáček. Bohužel, ten už pro zranění skončil... Na intru ve Zlíně jsem bydlel třeba s Honzou Dluhošem.
3/
Čím tě poté obohatily sezony v Přerově?
První rok v Přerově byl skvělý. A výborný i trenér Láďa Kočara. Hlavně jsem se potřeboval posunout, jít dál.
4/
Pomáhala ti silná konkurence ve Zlíně, nebo ses soustředil sám na sebe a tím více věřil ve svou "cestu"?
Konkurence pomůže vždycky. Kluků bylo hodně, a především těch "domácích". O to více jsem se musel snažit. V létě jsem makal...
5/
Koho z tehdejší zlínské party zaznamenáš v mužské extralize nebo v některé ze soutěží za mořem?
Sleduji Nicolase Werbika. Teď hrál extraligu ve Zlíně a půjde do Vítkovic. Potkal jsem se i s Filipem Chytilem, ale v jednom týmu jsme nehráli. Je o rok mladší.
6/
V kolika letech ses usadil v reprezentačním výběru?
Jako hráč "sedmnáctky". Prvním rokem ve Zlíně.
7/
Byl jsi na mistrovství světa U18, ale o prestižní "dvacítky" jsi přišel vinou zranění. Jak jsi to překousl, když jsi byl v několika duelech U20 dokonce kapitánem reprezentace?
Zranění jsem utrpěl v reprezentaci. Pak jsem letěl do Ameriky, do klubu soutěže USHL, ale nedostal jsem se do týmu. Tak jsem šel do Des Moines, ale z týmu mě vytlačil právě Nicolas Werbik. V týmech mohli být pouze 4 "importi". Tak jsem šel do nižší ligy NAHL, což bylo taky zklamání. Po návratu do Česka jsem si četl nominaci na mistrovství světa U20... A až tehdy mi to diagnostikovali, jako "Scaphoid" (zlomeninu člunkové kosti na ruce). Celý popisovaný "koloběh" proběhl během pár týdnů. Operace se navíc zdržela kvůli vybitým zubům, riziku infekce. Musel jsem jet nejdřív do Česka, dát si do pořádku zuby...
8/
Ze Zlína jsi ještě "nezletilý" odcházel do americké juniorské ligy. Mám pocit, že sis za ni zahrál i All Star Game. Musel to být svátek, "absolutní zážitek"...
All Star Game za ligu USHL jsem hrál opět s Nicolasem Werbikem. Celá událost trvala dva dny, začala řadou testů. Zážitek to byl mimořádný. Vidělo ten zápas 9.000 lidí a nechyběli ani skauti z NHL.
9/
Později jsi z Iowy přestoupil do Texasu, do NAHL, Severoamerické hokejové ligy. Jedna z bilancí říká, že sis za Dallas Lone Star Brahmas (Jaky, Býky) připsal ve 41 zápasech 5 branek, 23 asistencí a 18 plusových bodů. Tvé produktivity a "váhy" v týmu si všímali i odborníci. Jak daleko ještě bylo do NHL?
To je bez komentáře. Do NHL je pořád daleko... Hlavním cílem se stalo dostat se na vysokou. Aby si mě všimli skauti vysokých škol, se stoprocentním stipendiem. Posléze mi ho nabídly dvě univerzity... Stipendium vyjde ročně na jeden milion korun.
10/
Přistupuješ zodpovědně k hokeji i životu. Začal jsi studovat na Univerzitě Maine, reprezentuješ její Černé medvědy. Uspokojí tě bakalářský program, nebo je odborným cílem kvalifikace inženýra? Neutrpí potom hokejová výkonnost?
Bude se to odvíjet od hokeje. Hokej je důležitý. Vysokoškolská soutěž je tak dobrá, že nemá daleko ani do NHL.
11/
Slyšel jsem, že ani z nejvyšších juniorských soutěží USA a Kanady nejsou pro ty nejlepší zavřeny arény NHL. Máš stále ten sen jako mnozí tvoji fanoušci? A naplňovala by tě třeba česká extraliga?
Všechno by záleželo na nabídkách. Rozhodoval jsem se většinou správně. Jak přestupem do Zlína, tak studiem na americké univerzitě.
12/
Je škola v Americe těžká? Omluví v něčem univerzita sportovce? Imponuje mi studium v cizí zemi, v cizím jazyce...
Ano, sportovcům tam pomohou... Je tam jiný systém než u nás. Tady je hodně zkoušek a tam je dost úkolů. Zkoušky tam nejsou tak těžké. A s angličtinou už nemám problémy.
13/
Bude tomu 10 let, co líheň HK Kroměříž "pěstovala českému hokeji" 4 mládežnické reprezentanty. Po tobě a Filipu Chytilovi ještě Adama Gajarského a Jana Dluhoše. Proč už se k vám zatím nikdo nepřidal?
V Kroměříži je vývoj kluků výborný, ale neodcházejí do větších klubů. Třeba do Zlína. Možná jsou v něčem i pohodlní. Zůstávají za každou cenu v 1. lize, nepodřídí všecko mládežnické extralize.
14/
Před 4 lety mi řekl kamarád a "učitel", "to je Kuba Sirota, už u nás není, ale vždycky se pozdravíme, je to senzační kluk." Také proto se ptám, je tvoje slušnost a pokora, tvoje tvář dána jen "výchovou", nebo vědomím, jak vratký je život sportovce? Chvíle s trofejí jsou krátké a jakékoli návraty klikaté a odedřené...
Základem všeho byla tvrdá dřina, nic jsem nedostal jen tak. Párkrát jsem měl štěstí na trenéra... Sport je hlavně o povaze.
15/
Máš jako "světoběžník" stálou partnerku? Američanku? Češku?
Mám. Češku. Příštím rokem půjde se mnou na vysokou školu do Ameriky.
16/
Označil bys českého či světového obránce, který je dodneška tvůj vzor?
Erik Karlsson. Ten mě inspiroval vždy tím, s jakým hraje klidem a přehledem. A z Čechů se mi líbil Karel Rachůnek. Uměl zahrát jako bůh.
17/
Kterému trenéru a kterým lidem bys chtěl zvláště poděkovat?
Z trenérů to nebyl jenom Láďa Kočara, ale i Pavel Neuman a Jirka Osina v Kroměříži. Ve Zlíně Robert Svoboda a Radek Pšurný. Poté jsem byl hodně inspirován trenérem reprezentace Filipem Pešánem. Měl strašně lidský přístup...
18/
Jaké jsou tvé hokejové zbraně, přednosti? Na čem nejvíce pracuješ, abys to odstranil či vylepšil?
Pilovat se musí vždycky všecko. Z mládeže jsem si přinesl "power-skating" (výborné bruslení). Jako vklad od Pavla Neumana. Druhou mojí silnou stránkou jsou hokejový smysl, přehled, klid. To se těžko naučí. Slabší stránkou je střela a síla. Alespoň v porovnání s vrstevníky. Já hraji spíš chytře.
19/
Jsou elitní soutěže zámořských juniorů srovnatelné s českou mužskou extraligou? Slyšel jsem, že jsou parametry, v nichž univerzitní liga NCAA konkuruje samotné NHL!
V Česku se postupuje z kategorie do kategorie. V zámoří je obrovským plusem právě "studentský" hokej. Protože hráč se rychle a všestranně vyvíjí tak do 24 let. A ti kluci tam v Americe především hrají. Mají maximum času v "ice-timu" (pobytu na ledě).
20/
Dokážeš si představit, že bys někdy po letech hájil barvy Kroměříže nebo tu i trénoval, vedl novou generaci?
Na trenéra bych to určitě neviděl. A ohledně hráče HK Kroměříž taky nevím... Mám opravdu spoustu koníčků a zájmů, a kdyby to nevyšlo s hokejem, zkusil bych i jiné sny. Ale třeba tu k hokeji povedu své potomky.
Bonus / "přihrávka Jiřího Jergla"
Hraješ teď za Kroměříž in-line hokej... Držíš se v obraně, nebo chceš v útoku rozhodovat zápasy?
In-line se hraje ve čtyřech lidech, takže se tam nedrží pozice. Začínám většinou v obraně a končím v útoku. Ale je super, že můžeme hrát in-line hokej konečně i v Kroměříži!
